Na saské straně Krušných hor, tedy prakticky uprostřed lesů, se nachází malé městečko Wolkenstein.
Vedle čistého vzduchu a hezké přírody nabízí pobyt v termálních koupelích Silber-Therme Warmbad. Wolkenstein, který se tyčí nad řekou Zschopau, patří k nejdříve osídleným místům v horách, kdy již v první čtvrtině třináctého století měl i vlastní mincovnu.
V současnosti ho obývá necelá dvoutisícovka lidí a řadí se k oblíbeným turistickým lokalitám. Vedle místního zámku mohou zájemci navštívit třeba nedaleká hornická města Annaberg, či Marienberg.
Areál lázní však stojí stranou centra, a lze říci, že na první pokus je poměrně obtížné jej vyhledat. Nedali si zde přílišnou práci přesně označit místo. Každopádně hledejte šipku s označením „ Kurort Warmbad“. Lázně totiž tvoří de facto samostatnou vesničku tvořenou hotely a různými domy.
Motorku můžete nechat v poměrně velkém a krytém parkovišti, které slouží návštěvníkům zcela bezplatně. Pak stačí popojít pár metrů ke vchodu do objektu a můžete se rekreovat. Budova působí nově a moderně. Stejně takový je i interiér. Sympatické dámy u kasy většinou hovoří jen německy, každopádně se chovají velice mile a ochotně.
Zákazník dostane žeton, který vloží u skříňky do „náramku“ s číslem, ten slouží jako klíč ke dveřím, jedná se o klasický a dnes hojně rozšířený systém. Můžete si koupit tzv: „denní kartu“ anebo jen třeba dvouhodinovou. Nyní v létě mají tradiční nabídku výhodnějšího vstupného, takže za necelých dvanáct euro se můžete rekreovat celý den.
Jelikož jde o poměrně malé lázně, vybudovali tu jen tři bazény – chladnější na cvičení, další velký vnitřní s různými tryskami a „bubláním“ a rovněž menší venkovní, kde nechybí ani oblíbené kolečko, kanál, v němž trysky pohání k pohybu. Voda dosahuje příjemných 34 stupňů. Tudíž při koupání nepřekáží ani poněkud nevlídnější počasí.
Ostatně při něm se lze uchýlit i do saunové části. Ta nabízí klasickou finskou saunu, dále bylinkovou saunu a oblíbené římské lázně neboli parní komoru s poměrně velkou kapacitou okachlíkovaných lavic. V parní komoře se mění tři programy, každých dvacet minut se můžete ocitnout v jiném prostředí – v lese, u moře, či na slunci. Pokaždé to jinak „paří“ a pokaždé jinak voní.
Venku najdete pak tři sauny, z toho dvě s horoucí teplotou kolem osmdesáti stupňů a ochlazovací bazének. I uvnitř si můžete vybrat, zda se smočíte v bazénku, ledovým džberem, či studenou sprchou. Samozřejmě si můžete užít i sedací koupele nohou. Nechybí tu ani klidová místnost s časopisy na čtení a bar. Při saunování se doporučuje totiž hodně pít, a Němci většinou pijí něco podobného podmáslí, či acidofilnímu mléku.
Pochopitelně si můžete v areálu objednat také masáže a další procedury, nebo Salionarium „Salina Vita“, což se ale hradí zvlášť.
Pokud vás přepadne hlad, musíte se vrátit do koupacích prostor, kde funguje velice dobrá restaurace se slušnou nabídkou pokrmů, od polévek, přes hlavní jídla, až po dezerty.
Vaří tu z čerstvých ingrediencí a připravují i sezónní speciality. Pozor však na řízky s rýží a marmeládou, my Češi podobným kombinacím obvykle neholdujeme, Němci se v nich vyžívají. Vynikající jsou ale třeba zeleninové špecle, steaky s žampiónovou omáčkou, nebo klasický řízek se zeleninovým salátem.
Samozřejmě nezapomněli ani na milovníky uzenin a připravují i všemožné „wurstíky“ a párky podle starých receptů. Lístek však mají pouze v německém jazyce. Tudíž se vyplatí vzít sebou případně malý slovníček. Jinak vás totiž může potkat již řečené překvapení s marmeládou.
Wolkenstein nedosahuje výstavnosti svých lázeňských konkurentů, nicméně se nachází nedaleko českých hranic, prakticky kousek za Chomutovem, kdy především díky poměrně malému množství návštěvníků, nabízí skutečný klid a tudíž i kýžený odpočinek.
Autor: Martina Bittnerová
